Vytváření bezpečného školního prostředí je nezbytným předpokladem poskytování vzdělávacích služeb.

Průběžně sledujeme vzájemné vztahy mezi žáky školy, není nám lhostejné jejich chování, jednání a vystupování. Spolupráce pedagogů a rodičů je nezbytnou součástí preventivního programu školy, jehož cílem je chránit naše žáky a být připraveni pomoci v případě podezření na ubližování silnějších slabším.

S tímto záměrem jsme vytvořili program proti šikanování. Vaší informací se vždy budeme zabývat. Pomoc vám poskytne třídní učitel, školní preventista, ředitelka školy.

Zákonní zástupci žáků by si měli všímat především těchto možných signálů šikanování:

- za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi;

- dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.;

- dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem;

- nechuť dítěte jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach;

- ztráta chuti k jídlu;

- dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o odvoz autem;

- dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu);

- usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!";

- dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně;

- dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad;

- zmínky o možné sebevraždě;

- odmítá svěřit se s tím, co ho trápí;

- dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze;

- dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí;

- dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, projevuje i zlobu vůči rodičům;

- dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma;

- své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.);

- dítě se vyhýbá docházce do školy;

- dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.

Předpokladem úspěšného zvládání studijních nároků je pravidelná docházka žáka do školy.

Minimalizovat zbytečnou absence žáků ve vyučování lze dosáhnout pouze úzkou spoluprací školy a rodičů žáka.

Nezbytnou součástí školního řádu každé školy je prevence záškoláctví.

Záškoláctví - typ rizikového chování

Za záškoláctví („chození za školu“) je považována neomluvená absence žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního řádu (pravidel stanovených školou), současně jde o porušení školského zákona, který vymezuje povinnou školní docházku. Nezřídka je spojeno s dalšími typy rizikového chování, které obvykle negativně ovlivňují osobnostní vývoj jedince.

Prevence záškoláctví je součástí školního řádu, školní docházku eviduje třídní učitel a v případě podezření na záškoláctví se obrací na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo může požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán.

Prevence záškoláctví, způsob omlouvání nepřítomnosti žáků, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů je ošetřen Metodickým pokynem MŠMT „K jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví“ vydaným pod č.j. 10 194/2002 –14.

Školy si upravují postup pro případy záškoláctví interně, takže se liší v počtu neomluvených hodin, které jsou již vymezovány jako porušení školního řádu a jsou obvykle postihovány kázeňsky(např. napomenutí, důtky, podmínečné vyloučení, snížená známka z chování).

„Záškoláctvím bývá označován přestupek žáka, který úmyslně zanedbává návštěvu školy“.

Kategorií záškoláctví:

Pravé záškoláctví – žák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí

Záškoláctví s vědomím rodičů – na této formě se podílí několik typůrodičů, jejichž hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti...

Záškoláctví s klamáním rodičů - existují děti, které dokážou přesvědčit rodiče o svých zdravotních obtížích, pro které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro tyto zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtížně rozlišitelný od záškoláctví s vědomím rodičů.

Útěky ze školy– někdy se tomuto typu říká interní záškoláctví, kdy žáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na několik hodin odejdou, přičemž zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí.

Odmítání školy – některým typům žáků činí představa školní docházky psychické obtíže, např. v důsledku problémů ve škole.